Conjugation of chybit
[ˈxɪbɪt](chybit v něčem) splést se, dopustit se omylu; udělat chybu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | chybit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | chybil jsem |
| ty | chybil jsi |
| on / ona / ono | chybil |
| my | chybili jsme |
| vy | chybili jste |
| oni / ony / ona | chybili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | chybila jsem |
| ty | chybila jsi |
| on / ona / ono | chybila |
| my | chybily jsme |
| vy | chybily jste |
| oni / ony / ona | chybily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | chybilo |
Budoucí čas
| já | chybím |
| ty | chybíš |
| on / ona / ono | chybí |
| my | chybíme |
| vy | chybíte |
| oni / ony / ona | chybí |
Rozkazovací způsob
| ty | chyb |
| my | chybme |
| vy | chybte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.