Conjugation of bučet
[ˈbut͡ʃɛt]vydávat hluboký dlouhý zvuk charakteristický pro krávy Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | bučet |
Přítomný čas
| já | bučím |
| ty | bučíš |
| on / ona / ono | bučí |
| my | bučíme |
| vy | bučíte |
| oni / ony / ona | bučí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | bučel jsem |
| ty | bučel jsi |
| on / ona / ono | bučel |
| my | bučeli jsme |
| vy | bučeli jste |
| oni / ony / ona | bučeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | bučela jsem |
| ty | bučela jsi |
| on / ona / ono | bučela |
| my | bučely jsme |
| vy | bučely jste |
| oni / ony / ona | bučely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | bučelo |
Budoucí čas
| já | budu bučet |
| ty | budeš bučet |
| on / ona / ono | bude bučet |
| my | budeme bučet |
| vy | budete bučet |
| oni / ony / ona | budou bučet |
Rozkazovací způsob
| ty | buč |
| my | bučme |
| vy | bučte |