Conjugation of bloudit
/[ˈblou̯ɟɪt]/pohybovat se po trase, která nevede k cíli Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | bloudit |
Přítomný čas
| já | bloudím |
| ty | bloudíš |
| on / ona / ono | bloudí |
| my | bloudíme |
| vy | bloudíte |
| oni / ony / ona | bloudí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | bloudil jsem |
| ty | bloudil jsi |
| on / ona / ono | bloudil |
| my | bloudili jsme |
| vy | bloudili jste |
| oni / ony / ona | bloudili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | bloudila jsem |
| ty | bloudila jsi |
| on / ona / ono | bloudila |
| my | bloudily jsme |
| vy | bloudily jste |
| oni / ony / ona | bloudily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | bloudilo |
Budoucí čas
| já | budu bloudit |
| ty | budeš bloudit |
| on / ona / ono | bude bloudit |
| my | budeme bloudit |
| vy | budete bloudit |
| oni / ony / ona | budou bloudit |
Rozkazovací způsob
| ty | bluď |
| my | bluďme |
| vy | bluďte |