Conjugation of biřmovat
[ˈbɪr̝movat]udělovat či udělit někomu svátost křesťanské dospělosti Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | biřmovat |
Přítomný čas
| já | biřmuji |
| ty | biřmuješ |
| on / ona / ono | biřmuje |
| my | biřmujeme |
| vy | biřmujete |
| oni / ony / ona | biřmují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | biřmoval jsem |
| ty | biřmoval jsi |
| on / ona / ono | biřmoval |
| my | biřmovali jsme |
| vy | biřmovali jste |
| oni / ony / ona | biřmovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | biřmovala jsem |
| ty | biřmovala jsi |
| on / ona / ono | biřmovala |
| my | biřmovaly jsme |
| vy | biřmovaly jste |
| oni / ony / ona | biřmovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | biřmovalo |
Budoucí čas
| já | budu biřmovat |
| ty | budeš biřmovat |
| on / ona / ono | bude biřmovat |
| my | budeme biřmovat |
| vy | budete biřmovat |
| oni / ony / ona | budou biřmovat |
Rozkazovací způsob
| ty | biřmuj |
| my | biřmujme |
| vy | biřmujte |