Conjugation of akceptovat
[ˈakt͡sɛptovat]se souhlasem přijímat; neklást žádné překážky Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | akceptovat |
Přítomný čas
| já | akceptuji |
| ty | akceptuješ |
| on / ona / ono | akceptuje |
| my | akceptujeme |
| vy | akceptujete |
| oni / ony / ona | akceptují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | akceptoval jsem |
| ty | akceptoval jsi |
| on / ona / ono | akceptoval |
| my | akceptovali jsme |
| vy | akceptovali jste |
| oni / ony / ona | akceptovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | akceptovala jsem |
| ty | akceptovala jsi |
| on / ona / ono | akceptovala |
| my | akceptovaly jsme |
| vy | akceptovaly jste |
| oni / ony / ona | akceptovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | akceptovalo |
Budoucí čas
| já | budu akceptovat |
| ty | budeš akceptovat |
| on / ona / ono | bude akceptovat |
| my | budeme akceptovat |
| vy | budete akceptovat |
| oni / ony / ona | budou akceptovat |
Rozkazovací způsob
| ty | akceptuj |
| my | akceptujme |
| vy | akceptujte |