Conjugation of živořit
[ˈʒɪvor̝ɪt]špatně, nedostatečně, neuspokojivě žít; sotva existovat Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | živořit |
Přítomný čas
| já | živořím |
| ty | živoříš |
| on / ona / ono | živoří |
| my | živoříme |
| vy | živoříte |
| oni / ony / ona | živoří |
Minulý čas (rod mužský)
| já | živořil jsem |
| ty | živořil jsi |
| on / ona / ono | živořil |
| my | živořili jsme |
| vy | živořili jste |
| oni / ony / ona | živořili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | živořila jsem |
| ty | živořila jsi |
| on / ona / ono | živořila |
| my | živořily jsme |
| vy | živořily jste |
| oni / ony / ona | živořily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | živořilo |
Budoucí čas
| já | budu živořit |
| ty | budeš živořit |
| on / ona / ono | bude živořit |
| my | budeme živořit |
| vy | budete živořit |
| oni / ony / ona | budou živořit |
Rozkazovací způsob
| ty | živoř |
| my | živořme |
| vy | živořte |