Conjugation of šumět
[ˈʃumɲɛt]vydávat monotónní zvuk bez specifické výšky tónu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | šumět |
Přítomný čas
| já | šumím |
| ty | šumíš |
| on / ona / ono | šumí |
| my | šumíme |
| vy | šumíte |
| oni / ony / ona | šumějí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | šuměl jsem |
| ty | šuměl jsi |
| on / ona / ono | šuměl |
| my | šuměli jsme |
| vy | šuměli jste |
| oni / ony / ona | šuměli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | šuměla jsem |
| ty | šuměla jsi |
| on / ona / ono | šuměla |
| my | šuměly jsme |
| vy | šuměly jste |
| oni / ony / ona | šuměly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | šumělo |
Budoucí čas
| já | budu šumět |
| ty | budeš šumět |
| on / ona / ono | bude šumět |
| my | budeme šumět |
| vy | budete šumět |
| oni / ony / ona | budou šumět |
Rozkazovací způsob
| ty | šuměj |
| my | šumějme |
| vy | šumějte |