Conjugation of štěknout
[ˈʃcɛknou̯t]vydat krátký zvuk odpovídající charakteristickému hlasu psa Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | štěknout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | štěkl jsem |
| ty | štěkl jsi |
| on / ona / ono | štěkl |
| my | štěkli jsme |
| vy | štěkli jste |
| oni / ony / ona | štěkli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | štěkla jsem |
| ty | štěkla jsi |
| on / ona / ono | štěkla |
| my | štěkly jsme |
| vy | štěkly jste |
| oni / ony / ona | štěkly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | štěklo |
Budoucí čas
| já | štěknu |
| ty | štěkneš |
| on / ona / ono | štěkne |
| my | štěkneme |
| vy | štěknete |
| oni / ony / ona | štěknou |
Rozkazovací způsob
| ty | štěkni |
| my | štěkněme |
| vy | štěkněte |