Conjugation of škubat
/[ˈʃkubat]/prudce dělit něco pevného na menší kusy bez použití ostrého nástroje Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | škubat |
Přítomný čas
| já | škubám |
| ty | škubáš |
| on / ona / ono | škubá |
| my | škubáme |
| vy | škubáte |
| oni / ony / ona | škubají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | škubal jsem |
| ty | škubal jsi |
| on / ona / ono | škubal |
| my | škubali jsme |
| vy | škubali jste |
| oni / ony / ona | škubali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | škubala jsem |
| ty | škubala jsi |
| on / ona / ono | škubala |
| my | škubaly jsme |
| vy | škubaly jste |
| oni / ony / ona | škubaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | škubalo |
Budoucí čas
| já | budu škubat |
| ty | budeš škubat |
| on / ona / ono | bude škubat |
| my | budeme škubat |
| vy | budete škubat |
| oni / ony / ona | budou škubat |
Rozkazovací způsob
| ty | škubej |
| my | škubejme |
| vy | škubejte |