Conjugation of šířit
/[ˈʃiːr̝ɪt]/(aktivně) činit více častým, obvyklejším na více místech Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | šířit |
Přítomný čas
| já | šířím |
| ty | šíříš |
| on / ona / ono | šíří |
| my | šíříme |
| vy | šíříte |
| oni / ony / ona | šíří |
Minulý čas (rod mužský)
| já | šířil jsem |
| ty | šířil jsi |
| on / ona / ono | šířil |
| my | šířili jsme |
| vy | šířili jste |
| oni / ony / ona | šířili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | šířila jsem |
| ty | šířila jsi |
| on / ona / ono | šířila |
| my | šířily jsme |
| vy | šířily jste |
| oni / ony / ona | šířily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | šířilo |
Budoucí čas
| já | budu šířit |
| ty | budeš šířit |
| on / ona / ono | bude šířit |
| my | budeme šířit |
| vy | budete šířit |
| oni / ony / ona | budou šířit |
Rozkazovací způsob
| ty | šiř |
| my | šiřme |
| vy | šiřte |