Conjugation of řinčet
/[ˈr̝ɪnt͡ʃɛt]/vydávat sérii vysokých jasných zvuků, charakteristických pro vzájemné nárazy článků kovového řetězu či pro nárazy kovového nádobí o tvrdý povrch Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | řinčet |
Přítomný čas
| já | řinčím |
| ty | řinčíš |
| on / ona / ono | řinčí |
| my | řinčíme |
| vy | řinčíte |
| oni / ony / ona | řinčí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | řinčel jsem |
| ty | řinčel jsi |
| on / ona / ono | řinčel |
| my | řinčeli jsme |
| vy | řinčeli jste |
| oni / ony / ona | řinčeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | řinčela jsem |
| ty | řinčela jsi |
| on / ona / ono | řinčela |
| my | řinčely jsme |
| vy | řinčely jste |
| oni / ony / ona | řinčely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | řinčelo |
Budoucí čas
| já | budu řinčet |
| ty | budeš řinčet |
| on / ona / ono | bude řinčet |
| my | budeme řinčet |
| vy | budete řinčet |
| oni / ony / ona | budou řinčet |
Rozkazovací způsob
| ty | řinči |
| my | řinčeme |
| vy | řinčete |