Conjugation of říci
[ˈr̝iːt͡sɪ]třetí osoba singuláru oznamovacího způsobu slovesa řičet Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | říci |
Minulý čas (rod mužský)
| já | řekl jsem |
| ty | řekl jsi |
| on / ona / ono | řekl |
| my | řekli jsme |
| vy | řekli jste |
| oni / ony / ona | řekli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | řekla jsem |
| ty | řekla jsi |
| on / ona / ono | řekla |
| my | řekly jsme |
| vy | řekly jste |
| oni / ony / ona | řekly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | řeklo |
Budoucí čas
| já | řeknu |
| ty | řekneš |
| on / ona / ono | řekne |
| my | řekneme |
| vy | řeknete |
| oni / ony / ona | řeknou |
Rozkazovací způsob
| ty | řekni |
| my | řekněme |
| vy | řekněte |