Conjugation of čelit
[ˈt͡ʃɛlɪt]nacházet se před něčím, co (nebo někým, kdo) klade nějaký nárok; být vystaven něčemu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | čelit |
Přítomný čas
| já | čelím |
| ty | čelíš |
| on / ona / ono | čelí |
| my | čelíme |
| vy | čelíte |
| oni / ony / ona | čelí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | čelil jsem |
| ty | čelil jsi |
| on / ona / ono | čelil |
| my | čelili jsme |
| vy | čelili jste |
| oni / ony / ona | čelili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | čelila jsem |
| ty | čelila jsi |
| on / ona / ono | čelila |
| my | čelily jsme |
| vy | čelily jste |
| oni / ony / ona | čelily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | čelilo |
Budoucí čas
| já | budu čelit |
| ty | budeš čelit |
| on / ona / ono | bude čelit |
| my | budeme čelit |
| vy | budete čelit |
| oni / ony / ona | budou čelit |
Rozkazovací způsob
| ty | čel |
| my | čelme |
| vy | čelte |